Bela + Èvia + Evil M + Tibslc

Mezi stálicemi evropských festivalů patří Bela k těm nepředvídatelnějším. Reputaci nad rámec domovské Korey si získali nahrávkou Guidelines, ohromující fúzí komplexních rytmů žánru nongak s digitální avantgardou, loňská deska Noise and Cries (Subtext) pak čerpá ze stylu pungmul. Jeho nezvyklé rytmické figury ale doplňuje nepříčetný řev a hluk, které posouvají vyznění někam k digital hardcoru. Zejména živá vystoupení pak připomenou i do extrémů vyhnané noise/industrial techno minulé dekády –punkovější, hravější, méně macho, neméně intenzivní.

Èvia pochází z Nového Zélandu a aktuálně sídlí v Berlíně, kde také vede label a koncertní sérii Sair. Vydává na Lillerne Tapes (More Eaze, Perila, Slowfoam a další), za zvláštní zmínku stojí společný projekt s Tibslc na vždy pozoruhodném labelu Stroom.tv. Ve své hudbě zkoumá měnící se vztahy mezi vnímajícím subjektem a jeho okolím, což nabývá formy postambientních ploch pointovaných syntetickým zrněním a praskáním. Jak by šlo o tvary z digitálního skla, ze kterých se skládají efemérní, snové utopie.

Hudebník a producent Faolán McGowan pochází z Glasgowa, už několik let je ale pevnou součástí pražské scény, zejména kolektivu kolem Synth Library. Jeho živá vystoupení přitom stále představují jistou enigmu. Evil M si vybudoval reputaci modulárovými sety, do kterých se propsala rozlámaná bass music i bezmála noisová intenzita, jeho oficiální nahrávky se ale omezují na EP Fictionkin (Red for Colourblind, 2019) a aktuální záznamy zahrnují i abstraktnější polohy. Očekávat zběsilý, ale nikoli chaotický koncert, který si s žánry neláme hlavu, by ale mělo být bezpečné.

Hudebnice a zvuková umělkyně Tibslc je podobně jako ostatní vystupující pevně integrovaná do světového digitálního undergroundu a vydává třeba na oděském labelu Kiiberborea nebo manchesterském Sferic (vedle Biancy Scout nebo Space Afrika). Její tvorba představuje syntetické snění, do kterého se otiskují povědomé žánry, jen aby se rozplynuly v oparu virtuality. Primárně jde o ambientní/newageové plochy kořeněné šumy na hranici ASMR nebo ozvěnami raveu, například poslední album Dungeon Cats Caught in Windcastles ale prezentuje jakési písničkářství nebo i kytarovky ve stavu beztíže. Virtuální místnosti nabité euforií i melancholií.