Roger Karmanik stojí jednak za legendárním vydavatelstvím Cold Meat Industry, které v devadesátých letech formovalo směr temné industriální hudby, ale především za projektem Brighter Death Now. Dřív produkoval pod jmény Bomb the Daynursery a Lille Roger, ale teprve s BDN položil základy subžánru death industrialu jakožto odnože power electronics, když svou morbidní produkci potopil do ještě ponuřejších kontur. BDN se ale během své existence zase přiklonili i k základům žánru a nedávný albový comeback je zastihuje ve „výborné“ formě. Nakolik lze tohle adjektivum použít, je otázkou, jelikož celá Karmanikova tvorba, a hlavně živá vystoupení, jsou destilovanou anarchií, přehlídkou zkaženosti a vztyčeným prostředníkem celému lidstvu. Let everything rot.
https://brighterdeathnow.bandcamp.com
 
Raison d’être vydává naopak téměř nepřetržitě od roku 1992 (především na labelech jako Cold Meat Industry, Old Europa Cafe nebo Cyclic Law) a jeho tvorba je od počátků do současnosti špičkou v žánru industriálního ambientu. Prvotní fascinaci gregoriánskými chorály později vystřídala filigránská práce s kovovými odpady, a přestože je Raison d’être prakticky dokonalým epitomem žánru, daří se mu zachytit jeho kvintesenci bez zbytečného klišé, což mu přineslo řady fanoušků od gotiků po akademiky. Vlastním jménem Peter Andersson (neplést s jeho jmenovcem aka Deutsch Nepal, který je s CMI velmi blízko svázaný též) si však dal posledních deset let pauzu od veškerých koncertních aktivit, takže se naskýtá výjimečná příležitost zažít živou prezentaci jeho posledních nahrávek.
https://raison-detre.info
https://raisondetre.bandcamp.com

Předprodej běží do půlnoci 4. 12. Na místě pak budou lístky za 500,-
 
Pořádá Jednota.

Brighter Death Now (se) + Raison d’être (se)

Uplynulý rok patřil v mnoha ohledech dvojici Divide and Dissolve. Australská kapela ve složení Takiaya Reed a Sylvie Nehill nejprve vydala na labelu Invada fantastickou desku Gas Lit, aby následně sbírala uznání napříč alternativní hudební scénou. Vše završilo společné turné po boku jedinečných Low. Teď se Divide and Dissolve do Evropy vrátí a chybět nebude ani česká zastávka.

Divide & Dissolve (aus)

Tři roky po tour de force, kterou považujeme za jeden z našich zásadních koncertů, se do Puncta vrací Ka Baird. Aktuální tvorba newyorské vokalistky a multiinstrumentalistky nezapře původ v psychedelické skupině Spires That in the Sunset Rise („ženská obdoba Sun City Girls“, jak je přiléhavě označil Jack Rose), k poněkud zprofanovanému stylu ovšem přistupuje velice svěže. Hravé i strohé synťákové rytmy hypnoticky pulzují, v kontrapunktu k nim zní neposedná flétna a popěvky, výkřiky a sípání školeného hlasu. Celé je to trochu jako hyperaktivní verze subtilních elektronických skladeb Colleen, zároveň experimentální, taneční i jaksi písničkové. Je to hudba, která je osobitá i tělesná a neodbytně vybízí k pohybu. Ka Baird zatím vydala dvě klasická alba, Sapropelic Pycnic na Drag City a Respires na Rvng Intl., mezi dalšími nahrávkami je zatím poslední záznam z Le Guess Who? vydaný v rámci pozoruhodné série FRKWYS (opět Rvng Intl.), který zachycuje vystoupení s finským avantgardistou Pekkou Airaksinenem. https://sapropelicpycnic.bandcamp.com/album/respires

V projektu Gnäw se setkává pražský Íránec Arash Ghasemi s brněnským Finem Simem Hakalistem (též Shakali, Thistle, AVA) nad hypnotickými zvukovými krajinami, které jsou nasáklé jak lesní psychedelií, tak orientálními jamy. Jádrem jejich hudby je pomalý hypnotický pulz, z jehož proudu se vynořují a opět do něj mizí střípky melodií nebo nenápadné doplňkové vzorce. Je to jemná psychedelie, někdy uhrančivá, někdy taneční, kde vedle sebe stojí modulární syntezátory s tradičními nástroji. Jejich debut I vydal loni vynikající anglický label Cruel Nature.
https://cruelnaturerecordings.bandcamp.com/album/i

Na místě pak budou lístky za 300,-

Pořádá Jednota.

Ka Baird (us) + Gnäw (ir/fi)

Jarboe (us) + Jozef van Wissem (nl)

Kee Avil (ca)

Organický dech strojů: zvukový maximalista Ben Frost přijede po pěti letech do Prahy

Australský hudebník usazený na Islandu – formulka, která už roky záhadně funguje a je nezřídka prvním lákadlem k tvorbě Bena Frosta. Na původu ani současné adrese ale nesejde, od chladné magie průlomové desky By the Throat se Frost posunul ke kolaboracím s filmaři, tanečníky i divadelníky – vše začalo v roce 2011, kdy jeho a Daníela Bjarnasona oslovil festival Unsound se zadáním doprovodit filmovou klasiku Solaris. Srovnatelný dopad i sílu měla i jeho divadelní adaptace Vosí továrny od Iaina Bankse.

Frostův záběr je podobně obsáhlý i geograficky – své umělecké projekty realizoval v Demokratické republice Kongo (spolu s fotografem Richardem Mossem), Libyi i Sýrii. Jeho aktuální autorskou deskou zůstává The Centre Cannot Hold (2017), poslední roky se totiž Frost věnoval soundtrackům pro úspěšný seriál z produkce Netflixu Dark. Letos na jaře měla v Hannoveru premiéru jeho soudobá opera The Murder of Halit Yozgat, v mezičase se Frost stal i kmenovým spolupracovníkem legendárních Swans, anebo vaše sny se mohou splnit, když na svou desku zařadíte song s názvem We Love You Michael Gira.

Do Prahy se Frost vrací pět let po svém strhujícím vystoupení na festivalu Lunchmeat, jako kulisy tentokrát volí sklepení smíchovského klubu Underdogs' – respektive kulisy majestátního zvukového aparátu, který si pro aktuální turné vymínil.

Večer zahájí norské trio Yawn – „masivní záležitost, synťáky protkané peklo, v němž se potkávají Matrix a Meshuggah,“ napsal o debutu Materialsm server The Obelisk. V mimořádně svěží fúzi jazzu i extrémních kytarových žánrů si podávají dveře zběsilost s kompoziční neotřelostí, nejen v tomto ohledu půjde o boku Bena Frosta o ideální shledání.

Ben Frost + Yawn

Midwife (us)

Skladatelka a harfistka Mary Lattimore z Los Angeles se kvůli svému primárnímu nástroji, na který mimochodem hrála už její babička i matka, ocitá v poměrně výlučné skupině hudebníků, jelikož harfu volí nemnozí. Srovnání s Joannou Newsom jakožto nejzásadnější harfistkou posledních dvou dekád se nabízí, ale kromě harf samotných tu skoro žádné jiné paralely nejsou, nejen kvůli tomu, že Mary preferuje svou tvorbu instrumentální. Oběma dámám však nelze upřít suverénní zvládnutí svého nástroje a především dar skládat nezapomenutelné songy.

Mary se sice snaží harfě odpárat její obstarožní „andělskou“ auru, což se zčásti daří, ale poslech její často až dojímavě krásné hudby, která ovšem nemá zapotřebí kýčovitých ústupků, vás dostane nebezpečně blízko imaginární serafínské idyle. To potvrzuje i seznam nezřídka se vracejících hudebníků, kteří s ní rádi spolupracují: Meg Baird, Thurston Moore, Sharon Van Etten, Jarvis Cocker, Kurt Vile, Jónsi, Steve Gunn ad. V rámci namedroppingu si připomeňme, že ji do širšího povědomí dostal label Thrill Jockey a nyní vydává řadovky na Ghostly International, přičemž tu poslední (Silver Ladders) produkoval a pomáhal napsat Neil Halstead ze Slowdive ve svém domácím studiu, takže je dlouhodobě v dobré společnosti.

Naposledy jste mohli naživo Mary v Praze vidět s Julií Kent v Akropoli v rámci série Music Infinity a předtím v Meet Factory, kde předskakovala před šesti lety Marisse Nadler a pro značnou část diváků si ten večer tak trochu „ukradla“ pro sebe. Tentokrát máte výjimečnou šanci zažít jí v komorním prostředí Puncta.
https://marylattimoreharpist.bandcamp.com

Argentinský, v Dánsku usazený projekt Duende proti sobě staví zvuky saxofonu a preparované kytary. Řezavé až antimelodické výpady, známé rozšířené techniky, kdy jen slabě modulovaný dech procházející nástrojem vytváří šumy a ruchy, i klasičtější melodické linky Miguela Angela Crozzoliho se neposedně obtáčejí kolem páteře hudby, abstraktních, ale pevně ukotvených ploch, pulzů a bezmála perkusivních zvuků, kterými přispívá Gon Muruaga Olguin. Jeho kytara nezní vyloženě zasněně nebo náladově, jak bývá zvykem v ambientu, přesto je po této stránce méně neurčitá, než bývá ve volné improvizaci zvykem. Klasická nepředvídatelnost a fluidnost tohoto přístupu zůstává zachována, duu se ale daří dávat hudbě vcelku pevnou vnitřní logiku i vlastní charakter.
https://listentoduende.bandcamp.com

Předprodej běží do půlnoci 19. 10. Na místě pak lístky za 350,-

Pořádá Jednota

Mary Lattimore (us) + Duende (ar/dk)

Temná tropická idyla se solitérem Mikem Cooperem.

Žánry a trendy přicházejí a odcházejí, mimo ně ale stojí hrstka solitérů, kteří po dlouhá desetiletí hrají podle vlastních pravidel. Jedním z nich je čerstvý osmdesátník Mike Cooper. Anglický kytarista, skladatel a improvizátor začínal s hudbou v šedesátých letech, kdy se ponořil do jazzu, country a blues. Právě tehdy začal využívat lap steel kytaru, která je pro něj dnes naprosto charakteristická, a postupem času začal inklinovat k abstraktnějším polohám a záhy také k polynéské hudbě. Z tohoto směřování vznikla jeho „ambient exotica“: uklidňující, prosluněné, ale také rozvolněné a nestálé meditace na steelku. Současné posluchače na jeho tvorbu důsledně upozorňuje Lawrence English, který mu na svém labelu Room40 vydal několik alb. Vedle toho má Cooper na kontě spolupráce třeba s Chrisem Abrahamsem, Stevem Gunnem nebo Mazenem Kerbajem a vydával také na RVNG Intl. nebo Discrepant.

Pohled na aktuální alba odhalí pestrou směsici vlivů a přístupů. Tradice spjaté s lap steel a havajskou slack key kytarou se protínají se zvukovým hledačstvím ambientu a experimentální elektroniky. Vedle procesovaných a vrstvených nástrojů stojí terénní nahrávky, které zachycují zejména pohyb vody a obecně fungování světa mimo dosah lidí. Místy se objeví lidové perkuse, jindy fragmenty taneční elektroniky nebo náznaky současného elektronického experimentu. Cooper zkrátka dokáže z materiálu, který by sváděl k marketingově-koloniálním klišé, vytvářet skladby, kde se tropická idyla střídá s tajemností i temnotou. Těžko koneckonců uvažovat o rovníkových ostrovech bez zamyšlení nad hrozbami, které jim v souvislosti s klimatickou změnou hrozí.

https://mikecooper.bandcamp.com

Večer zahájí kanadský hudebník Jordan Torres Bussière. Zatímco v projektu Chabanel se blíží spíše power ambientu, pod vlastním jménem tvoří trpělivé, precizně provedené elektronické koláže. Magické výsledky připomenou tu Fenneszovu třpytivou, nestabilní krásu, tu feldmanovské nepřímočaré rozjímání.

https://jordantorresbussiere.bandcamp.com/

Pořádá Jednota.

Mike Cooper (uk) + Jordan Torres Bussière (ca)

Jednota proudly presents stellar lineup:

Alison Cotton is an English violist creating long haunting folk drones. She is heavily inspired by the countryside of North East England, and many of her pieces are created for, and named after spaces, whether real or fictional, and often of another time. She has recently released The Portrait You Painted of Me (Rocket Recordings) to rave reviews from the likes of The Guardian, MOJO, The Wire or The Quietus. As on previous solo albums, the touchstones of her immersive sound are viola, harmonium and voice, merged to create a rich suite of songs, and the album contains all the elements that result in the somber, exquisite melancholy she creates.

www.facebook.com/AlisonCotton01

Wojciech Rusin is a Polish-born audio-visual artist based in London. He draws inspiration from alchemical and gnostic texts, early renaissance choral music and Eastern European mythologies. Most recently, he released Syphon on AD93 on February 2022. He designs and makes 3D-printed reed instruments, reworking ancient designs with contemporary 3D modelling technologies. In 2020 he released Meat for the Guard Dogs on Cafe OTO’s Takuroku digital imprint, and the Rufus Orbis cassette for Boomkat Editions / Documenting Sound series. His music has been featured on BBC Four and he has worked for The National Theatre, The Southbank Centre, and National Theatre Wales. He is among the first announced artists for this year's Unsound Festival, where he will perform a specially commissioned project. The Prague performance will also include the Bristol singer and choreographer Jo Hellier.

www.wojciechrusin.com
www.cargocollective.com/johellier

Overdriven Dreams is the solo outfit of Uroš Kostić, a sound artist and guitarist from Niš, Serbia, in which he aims to bring the infinite sound fields of phantasmagoric dreams to life. He relies primarily on 4-track cassette tape loops, field recordings, and reel-to-reel tape loops, also sculpting endless sonic dreamspaces with the use of synths and guitar, including unconventional techniques.

www.linktr.ee/overdrivendreams


Tickets on the spot: 350 CZK .

Jednota this time: ][, Cáry mlhy, Heartnoize Promotion, Letmo Productions, Marast Music

Alison Cotton + Wojciech Rusin ft. Jo Hellier

Jednota uvádí:

Mark Nelson stál u zrodu Labradford, kapely zásadní samy o sobě, ale zásadní taky pro vývoj žánru post-rocku. Jejich debut z roku 1993 je rovněž první deskou vydanou ikonickým labelem Kranky. Vzácně vyrovnaná diskografie končí v neurčité hibernaci a vedlejšími projekty všech členů. Mark Nelson už během jejich aktivního období stvořil svůj alias Pan American, kde nejdřív zkoumal elektroničtější tvorbu (i spolu s hosty z Low), ale během let se jeho zvuk oklikou přes ambient zase vrátil k akustičtější a melancholičtější poloze. Aktuální letošní album The Patience Fader (tradičně na Kranky) je toho krásnou ukázkou. Je na čase, aby se tahle zásadní postava hudby devadesátých a nultých let poprvé představila naživo českému publiku.

https://panamerican.bandcamp.com

Anabatic Winds jsou novým projektem vzešlým z konstantních improvizačních sedánků v sdbs Anabázi. Trio ve složení saxofon (Bōhal), basa (Fissile známý též z Dreare) a software (Zlom) vzdáleně připomene tvorbu Kilimanjaro Darkjazz Ensemble / Mount Fuji Doomjazz Corporation v rozvolněnějším pojetí. 

https://sdbs.cz


Jednota tentokrát: ][, Cáry mlhy, Heartnoize Promotion, Letmo Productions, Marast Music, Naše koncerty

Pan American (us) + Anabatic Winds (cz)

Aidana Bakera všichni známe jako jednu polovinu dua Nadja, nicméně v Praze hrál i jako člen tria B/B/S s Andreou Belfim a Erikem Skodvinem či tzv. Noplace Tria se Simonem Goffem a Thorem Harrisem. V rámci symetrie tří vystoupí 30. června Baker jako součást třetího tria, tentokrát spolu s Tristen Bakker a Angelou Muñoz Martínez.

Hrát se bude materiál z právě vycházející desky Songs of Undoing. Inspirací pro tuto, během pandemie nahranou desku, byly mimo jiné dva post-apokalyptické romány o kolapsu společnosti a životního prostředí - "Podobenství o rozsévači” od Octavie Butler a “Včera, ptáci" od Kate Wilhelm. Dostupné hudební ukázky pak jednoznačně odkazují na slowcore devadesátých let, na který má dnes smysl pohlížet jako na apokalypticky vizionářský žánr. Když totiž Carissa's Wierd zkoušeli svoji šeptanou produkci tak tiše, aby nevzbudili babičku Jen Ghetto, jedné ze zakladatelek kapely, spící ve vedlejším pokoji, stěží mohli tušit, že počátky dvacátých let dvacátého století strávíme zavření ve svých ložnicích a pokojích.

Psát o tom, že vše zlé je pro něco dobré, by bylo v kontextu pandemie nemístné, nicméně i tak máme z nové slowcoreové desky radost. Ještě víc se těšíme, že bude možné ji slyšet naživo, venku z našich ložnic, a to v Punctum, naší společné “kulturní místnosti”. O pocit domáckosti tudíž nepřijdeme.

http://www.aidanbaker.org
http://aidanbaker.bandcamp.com
https://improvedsequence.bandcamp.com/album/songs-of-undoing-imp043

Jako host se představí českokrumlovská kapela Tokaref, která před pár týdny vydala album Left in Hibernation. V jejich pojetí rocku se potkávají bezmála popové tendence s experimentálnějším přístupem. Písničky na desce dokáží být chladné a říkat si o obdivné pohledy, většinou jsou ale Tokaref vřelí a optimističtí. Hudba, která může být blízká fanouškům postrocku i umělců jako Porcupine Tree, ale má v sobě i autenticitu sokoloven někde na maloměstě, kde se potkávají jen lidé, kteří ví, proč je sem osud zavál.

https://www.facebook.com/tokarefck/

Jednota this time: ][, Cáry mlhy, Letmo Productions, Marast Music

https://www.facebook.com/events/7434405963298842

Aidan Baker Trio + Tokaref

Český debut indonéského uskupení Senyawa. To se označuje za metal, vychází ale z indonéské tradiční hudby a je v pravém smyslu experimentální. Na živých vystoupeních plně vyniká famózní rozsah zpěváka Rullyho Shabary i jedinečnost nástroje bambuwukir, který sestrojil Wukir Suryadi. V úterý 24. května se duo představí v Bike_Jesus. na Štvanici.

Heartnoize Promotion s.r.o.

Events