Extra Life + Nachttante

Xiu Xiu, Zs, Meshuggah a gregoriánský chorál – tak nějak by se dal vymezit rámec, ve kterém operují Extra Life. Hlavní projekt newyorského kytaristy a zpěváka Charlieho Lookera vstoupil na scénu v době, kdy byl math rock na vrcholu a pomalu se začal vyčerpávat, jeho fragmentované struktury byly ovšem jen jedním z východisek pro něco bohatšího a komplexnějšího. Záběr Extra Life sahá od obsáhlých kompozicí, které běžně přesahují deset minut, po průzračné popěvky, přičemž celkový výraz definuje Lookerovo pěvecké charisma. V hluboké syntéze se se tu prolínají andělské nápěvy, maniakální intenzita, bolestně krásné melodie, disharmonie, nezvyklé rytmy.

Charlie Looker vychází z nesmírně různorodé brooklynské avantgardy. Zakládal Zs, hrál s Dirty Projectors a v různých sestavách se potkal s velkou částí newyorské scény – improvizace s Tyondaiem Braxtonem z Battles, Mary Halvorson a Mickem Barrem z Krallice v Zornově klubu The Stone mluví za vše. Zajímavostí je, že se jako skladatel účastnil festivalu soudobé vážné hudby Ostravské dny. Extra Life původně fungovali mezi lety 2006 a 2012 v několika sestavách a s neustále se měnícím zvukem, po jejich rozpuštění se Looker věnoval industrial metalu v Psalm Zero, v Seaven Teares naplno zúročil své znalosti gotické hudby a vydal orchestrální album. Návrat Extra Life přišel předloni s vynikajícím albem Secular Works II, úplně aktuálně navazuje filmovější a elektroničtější The Sacred Vowel. Na evropském turné Lookera doprovázejí Toby Driver (Kayo Dot), Timba Harris (ex-Secret Chiefs 3) a David Bodie (ex-Time of Orchids).

Brněnští Nachttante patří k těm osobitějším kytarovým projektům u nás. Povšechně se dají řadit k post-rocku, místo epicky kulminující melancholie ovšem tíhnou spíš k neurotickým náladám nebo temnému přemítání. Dlouho osamocenou debutovou nahrávku loni doplnilo lakonicky pojmenované album II, které přes změny sestavy aktuálně zahrnující čtyři hudebníky a projekci jen podtrhuje, čím Nachttante vynikají už dlouho. Precizní a chytrá rytmika tvoří pevný rámec, ve kterém se mohou rozvíjet linky kytary a synťáků. Ty jsou ovlivněné starými jazzovými a swingovými kytaristy typu Django Reinhardta a výsledek upomíná i na génia pozapomenutých Ephel Duath. Co je ale nejdůležitější, vždy jde o kompaktní skladby se silnou, tajemnou atmosférou.