Lemna + Aitcher Clark

Než se Maiko Okimoto etablovala jako jedna z nejzajímavějších tvůrkyň temné elektronické hudby, jejíž nahrávky najdete třeba na značkách Delsin nebo Horo, její historie obsáhla příběh multiinstrumentalismu v raném dětství, studium zvukového inženýrství v dospívání a později participaci na tokijské d’n’b scéně i jako MC. Když vystoupila poprvé naživo jako Lemna (na berlínském Atonalu 2017), byla její tvorba už pevně ukotvená v technu, ovšem d’n’b sensibilitu nikdy neztratila. Projevuje se doteď ve vynalézavých spletitých rytmech, které se často podprahově zavrtávají do podvědomí posluchače. Tím a taky vytříbenou produkcí může občas evokovat i rovnější momenty Autechre nebo naopak ty experimentálnější výstřelky EBM scény kolem Skinny Puppy (např. Download).

Její tvorba ovšem nevznikala vždy lehce, některé nahrávky pořídila během dlouhých období insomnie a na proces jejich vzniku si dle vlastních slov ani nepamatuje, kromě toho, že nebyl příjemný. Tohle, její zdrženlivost ohledně účasti na techno akcích (v roce 2018 jste ji mimochodem mohli slyšet v dnes neexistující brněnské Herně) a možná i širší rozptyl jejích aktivit (hudba pro výstavy, performance i vlastní participace na vizuální a video produkci) vede k tíhnutí její tvorby víc k ambientu. From the Cave vychází z pojetí jeskyně jako portálu mezi světy, příbytku duchů v japonském uctívání hor či jako dělohy a místa přerodu v jazyku poustevníků, temnota je zde inherentně přítomná a nemá být zdrojem strachu, ale prostředkem k zostření našich dalších smyslů, zvlášť v době, kdy je všudypřítomné světelné znečištění. Zároveň Maiko vždy mrzel technicistní zájem o hardware nebo osobu interpreta místo fokusu na hudbu samotnou, takže pražský setting jak pro ni, tak pro publikum bude v pohodlí koberců a polštářů na zemi, ze tmy vstříc světlu.

Aitcher Clark je polovinou dua Lofn a svojí letošní sólovou novinku Silliness (taktéž Veyl label) představil na festivalu Lunchmeat společně s jejich vizuálním umělcem OXOO. Nostalgické plochy neopouštějí zcela bombastické industriální rytmy, které k jeho tvorbě vždy patřily, ale tentokrát více zůstávají v hájemství až neoklasického ambientu. V Punctu je Aitcher uvede sólo bez vizuálů v komornějším pojetí.
soundcloud.com/aitcher-clark