Surface of the Earth + Rosy Parlane

Novozélandské trio Surface of the Earth je polozapomenutým klenotem tamní „freenoisové“ scény. Tony McGurk, Donald Smith a Paul Toohey mají kultovní postavení zejména díky eponymnímu debutu. Improvizované album nahrané v primitivních podmínkách na staré a domácky modifikované nástroje dodnes fascinuje kombinací monotónnosti a prokreslenosti. Droneové podklady se nesnaží hypnotizovat, ale prostě existují – se všemi zpětnými vazbami a zvukovými artefakty. Samotní hudebníci vzpomínají, že když si poslechli nahraný materiál, objevily se zcela nové vrstvy, a nahrávka se dá snadno charakterizovat jako přízračná. Její hlavní kouzlo ale nakonec tkví v tom, jak nenuceně zní: nenajdeme tu zvukové ataky, kontrasty krásy s hnusem a vlastně ani vývoj. Ze šumu a hučení se spontánně noří přesvědčivá lyrika šrotu: statická, detailní, nesofistikovaná.

Album původně vyšlo ve 30 kopiích, poté jej o dva roky později znovu vydal Bruce Russell a následovaly další reedice. Surface of the Earth navázali podařeným druhým albem a několika kratšími nahrávkami. Poslední z nich pochází z roku 1997. Trio se ovšem po celou dobu průběžně schází, tvoří a nahrává, jen výsledky zůstávají skryté. Tohle není reunion.

Rosy Parlane (vlastním jménem Paul Douglas) patří k první vlně laptopářů ze sklonku 90. let. K elektronické sólové tvorbě se uchýlil po několika letech hraní s kapelou Thela, následným spálením kytary a dočasným přesídlením z Nového Zélandu do Austrálie. Jestliže byla australská scéna vždy svébytná a trochu odtržená od zbytku světa, o té novozélandské to platí dvojnásob. Paulova hudba sice využívá tradiční zvukovou manipulaci terénních nahrávek, objektů i akustických nástrojů jako kytara či klavír, přesto se oproti většině tehdejších laptopových souputníků zdá hlubší a originálnější. Poučení klasickým minimalismem se potkává s láskou k dronu, repetici rozleptává glitchová estetika a průzračný noise, kdy zvuk pohlcuje jako sílící vodopád.

Není náhodou, že Rosy Parlane opakovaně spolupracoval s Christianem Fenneszem a velkou část jeho nahrávek najdete na předním britském vydavatelství Touch. V Evropě se objeví poprvé od roku 2009 a bude to i jeho česká premiéra.